Historie sboru dobrovolných hasičů RADOTÍN

Základní myšlenkou všech sborů dobrovolných hasičů je humanitární pomoc při ochraně života, zdraví, majetku občanů, obce i celé společnosti.
První český hasičský sbor dobrovolných hasičů byl založen ve Velvarech v roce 1864. Podle tohoto vzoru došlo k rychlému rozšíření sborů po celém království českém.

V Radotíně došlo k založení sboru dobrovolných hasičů (dále jen SDH) na popud obecního zastupitelstva v roce 1886.
Ustavující valná hromada se konala 28.2.1886. Byly schváleny stanovy a základní dokumenty a provedeny volby funkcionářů. Starostou sboru byl zvolen pan Antonín Říha, rolník. Velitel sboru pan Václav Drchota a cvičitelem byl velitel sboru z Prahy - Smíchova, přítel Ferdinand Kuklich. Jeho busta je uložena v archivech sboru. Výcvik byl proveden kvalitně, což se projevilo již několik dní po založení, kdy se sbor zúčastnil likvidace prvního požáru, a to na Baních. Od této doby čelil sbor mnoha požárům a dalším akcím. Sbor měl podporu obecného zastupitelstva, které věnovalo na vyzbrojení sboru a jeho potřeby 367 zlatých. Sbor byl zařazen do župy "Kazín", která slučovala sousední sbory Poberouní a z části i Povltaví.

Členové sboru s novou stříkačkou před továrnou Vindyš v roce 1913

V roce 1922 byla obcí pro sbor (jako první na okrese) zakoupena motorová stříkačka. Ta byla od roku 1933 základem vozu "Krasina", jenž byl používán až do roku 1945. Rozvíjel se společenský život a zejména spolupráce s TJ Sokol. Podporu získal sbor též od místních firem, nejvíce od Ferrovie a Cementárny. Ke konci 1. republiky se SDH podílí na založení Junáckého oddílu v Radotíně.

Členové sboru v roce 1944

V roce 1945 se dostává do výzbroje sboru nová stříkačka AS 16 Klöckner, která je v majetku SDH dodnes. Nedílnou součástí činnosti byla i výstavba objektu, jenž byl postupně vybudován během zhruba 20 poválečných let. Výsledkem dobrovolné brigádnické práce je 5 garáží, 2 bytové jednotky, kulturní místnost, sociální zařízení a další příslušenství.
Profesionální hasiči jako příslušníci Hasičského záchranného sboru města Prahy přibyli do Radotína v roce 1970 a SDH má s nimi velmi dobrou spolupráci.
Sbor po celou dobu svého působení pravidelně udržoval odbornou připravenost, zúčastnil se soutěží, dalších akcí nejen v Radotíně, ale i v celém okolí. Nejúspěšnější byla léta 1970 - 1985, kdy vedle družstev mužů působily 2 družstva žen, družstvo dorostu a mladých hasičů.

V současné době má SDH celkem 61 členů, z toho 39 mužů a 22 žen. Členská základna se sice snížila, ale věrní členové zůstali.

Závěrem si připomeňme některé velké požáry a jiné akce spojené s účastí SDH:

10. dubna 1894 vyhořely 3 domky s doškovými střechami čp. 16, 17 a 18 v Bembousku, postiženým občanům s velkou námahou zachráněny pouze nejnutnější osobní svršky.
V roce 1890 projevil příkladnou obětavost člen Josef Michálek při požáru domku občana Miky v Lipanech. Michálek byl zraněn s trvalými následky.
V roce 1903 udeřil blesk do velkostatku v Lahovicích. Při cestě k požáru došlo k nehodě, když se vylomilo kolo od stříkačky a zraněn byl člen Jan Pechar. Ostatní zdravé družstvo zasáhlo vypůjčenou stříkačkou z velkostatku Peluněk.
V roce 1923 při požáru domku občana Janečka na Baních byla poprve použita motorová stříkačka.
V roce 1929 je likvidován velký požár v továrně Vindyš. Při akci se nadýchal člen Josef Falsgráb otravných plynů a po požáru zemřel.
Čestnou kapitolou je účast příslušníků sboru včetně dorostu na květnových událostech v roce 1945 při povstání českého lidu proti okupantům. Při nich zahynul člen Josef Kaftan.
V roce 1947 a 1954 členové minimalizují škody při velkých povodních na Berounce.
V roce 1966 účast na likvidaci požáru cukrovaru v Modřanech.

Od zřízení H.Z.S. hl.m. Praha je JSDH členem IZS, podílí se proto na výjezdech svolaných OPIS H.Z.S. hl. m. Praha.
Za všechny tyto zásluhy byl sbor vyznamenán řadou ocenění včetně nejvyšších (Čestný prapor se stuhou a další diplomy a medaile).

Vybíráme

Co dělat když hrozí povodně

Odborníci radí, jak se na příchod povodně připravit, jak se chovat během ní a jak se chovat po povodni

Jsou stanoveny tři stupně povodňové aktivity:

I. Stupeň povodňové aktivity = STAV BDĚLOSTI (nastává nebezpečí povodně, orgány samosprávy obcí a orgány okresních orgánů organizují hlídkovou službu na vodních tocích, je organizována povodňová hlásná služba)

II. Stupeň povodňové aktivity = STAV POHOTOVOSTI (vyhlašuje příslušný povodňový orgán, je zajištěna trvalá pohotovost, zasedá povodňová komise, jsou přijímána opatření ke zmírnění průběhu povodně)

III. Stupeň povodňové aktivity = STAV OHROŽENÍ (vyhlašuje příslušný povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí a vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v zaplaveném území, podle plánů se realizují technická opatření, vyprošťovací a záchranné práce)

celý článek